Diplomky, bakalářky a seminárky, sport adrenalinový

Co se vám vybaví, když se řekne slovo "adrenalin"?
Pomineme teď nějaké šíleně chemicko-lékařské názvy, to není zrovna ta věc, která by člověka napadla hned v první linii. Tak třeba já bych si představila skákání s padákem. Možná skákání z mostu poté, co se přivážu na gumu. Nebo házení s kusem kovu, který je na všech ostrých koncích omotaný kevlarem, který se zrovna vymáchal v petroleji a zapálil. Nebo třeba prolézání s fotoaparátem skrz rozbité okno do nějakého opuštěného domu s myšlenkami na to, že jestli mě nechytí, získám nějaké úžasné fotky starého místa, ale jestli mě chytí, což je také vysoká šance, bude z toho pořádný malér. Zkrátka a dobře, očekávala bych nějakou akci, která mi rozbuší srdce napětím a očekáváním.
Musím se přiznat, že by mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že přesně mezi takovéto akce se řadí i ta chvíle, kdy po části dne, které strávíte ťukáním do klávesnice a vytvářením svého školního veledíla, vám zbělá obrazovka, prokmitne na ní, že Program přestal pracovat a vy po restartu jenom nedočkavě sedíte před obrazovkou a čekáte, kdy se objeví onen osudný okamžik, který vám ukáže, kolik jste si toho stihli uložit. Řadí. A je to mnohem výživnější, než všechny zmíněné věci nahoře.