Začátek semestru! Nebo taky ne.

Jednoho krásného dne nastala chvíle, kdy doktoři, docenti, profesoři i ti ostatní přestali vypisovat termíny zkoušek a o něco později nastala chvíle, kdy poslední vypsaná data jednoduše uplynula. A období zkoušek skončilo. Na jeho místo se však okamžitě začal neúprosně tlačit nový semestr se svými přednáškami, cvičeními a termíny a do nynějšího mezidobí plného anarchie vnesl pořádek a řád. Alespoň tak to úhledně napsaný rozvrh sliboval.

A tak jsem si na první školní den hezky přivstala, zabalila si do ruksaku všechny potřebné věci, možná dokonce i něco málo navíc, a vydala se vstříc novým školním přednáškám.
Dorazila jsem do školy o něco dříve, jak obvykle mívám ve zvyku, uvelebila se na jedno z křesel před posluchárnou a dala se do čekání na příchod pana docenta.
Trvalo to. Člověk by si dokonce i mohl myslet, že snad ani nepřijde. Když se však konečně pan docent ve dveřích objevil, mohla jsem si v klidu oddechnout - do okamžiku, než nám bylo omluvně oznámeno, že jsme si možná té vývěsky ve vysoce přehledném a funkčním studentském informačním systému nevšimli, ale prvních pár přednášek má vést jiný pan docent, který však někam odcestoval a tudíž se vše posouvá až na nadcházející týden. Co dělat? Nezbylo nic jiného, než neuskutečněnou přednášku přečkat a poté se vydat na přednášku další, kterou člověk téměř při přeletu z budovy do budovy nestíhal. Když už jsem konečně dorazila ke dveřím, zpoza kterých se linul slabý hlas, tušila jsem, že jdu pozdě.
Za dveřmi jsem však objevila pana doktora, kterého bych tam v životě nečekala, a po chvíli překvapeného ticha a několika vyměněných nechápavých pohledech jsem byla ujištěna, že přednáška se v tento den nekoná a její přesný čas a místo bude upřesněno dalšího dne.
Jistě si teď dokážete představit, jak moc mě překvapilo, když pan inženýr, který měl přednášet toho dne jako poslední, pravděpodobně vůbec netušil, že se jeho předmět v tomto semestru uskuteční, o tom, že by se měl konat na místě, kde jsme na něj čekali, a v čase, kdy jsme na něj čekali, nemluvě. Jak moc mě to překvapilo? Vůbec ne!
A tak byl začátek semestru zcela očividně přesunut a anarchie období zkouškového... nu, anarchie zkouškového byla nahrazena anarchií semestrální.