Boje s mlýny větrnými

Existuje několik věcí, které nikdy nezmizí: prach, špinavé nádobí, komáři a mufloni. To je zajisté známá věc. Pokud se na celou problematiku dlouhodobých problémů podíváme z širšího úhlu pohledu, nebo se rozhodneme jí dokonce přiřadit nějakou definici, mohli bychom napsat "Nikdy nemizící věci jsou definovány opakovanými návraty, kterým nelze nijak zabránit." Také by se dalo říct, že bojovat s nimi, to je snaha plodná asi tak jako postavit se větrným mlýnům. Stejně jako k těmhle lopatovitým gigantům nás ale i tyhle problémy přitahují. Proč? To je už otázka zcela jiná.

Jestli někdo vymyslí odpověď, má u mě zlatého bludišťáka, nebo se rovnou přimluvím, aby dostal další Nobelovu cenu za mír. Jen si zkuste představit, kolika lidem by to ušetřilo vztek a nervozitu a jak by pak všechny naše kštice zářily všemi barvami a byly pěkně husté! Žel bohu se žádný laureát zatím neobjevil a nám tak nezbývá nic jiného než se smířit s pomalu a jistě šedivějícimi vlasy, které si ještě ke všemu budeme po hrstech rvát z hlav, zatímco se neohroženě všem našim větrným mlýnům postavíme. Protože my se jim zajisté postavíme. Budeme proti nim bojovat do posledního dechu, protože budeme doufat, že jednoho krásného dne zmizí. Prsty si sedřeme do krve, pod očima vyčarujeme slušivé tmavé kruhy a klidně i shodíme nebo přibereme pár kilo - ale nevzdáme se!

Dobrá, možná naším odhodláním může trochu otřást šéf, který se čas od času objeví v kanceláři se slovy "Právě jsem ti přidal dalších sto spisů, můžeš je překontrolovat?"

Ano, na světě existuje několik věcí, které nikdy nezmizí: prach, špinavé nádobí, komáři, mufloni a spisy.